Komunismus a síť

KOMUNISMUS A SÍŤ ANEB KONEC ZASTUPITELSKÉ DEMOKRACIE

FILMOVÁ ESEJ KARLA VACHKA
STOPÁŽ 335 MIN VE ČTYŘECH DĚJSTVÍCH

KOPRODUKCE S ATELIER.DOC (SLOVENSKO), ČESKOU TELEVIZÍ A UPP

PODPOŘENO STÁTNÍM FONDEM KINEMATOGRAFIE a SLOVENSKÝM AUDIOVIZUÁLNÍM FONDEM

SCÉNÁŘ A REŽIE: KAREL VACHEK
KAMERA: KAREL SLACH
STŘIH: RENATA PAŘEZOVÁ, HELENA PAPÍRNÍKOVÁ
ZVUK: DUŠAN KOZÁK
VEDOUCÍ PRODUKCE: KLÁRA ŽALOUDKOVÁ
KOPRODUCENTI: ROBERT KIRCHHOFF, VÍT KOMRZÝ
PRODUCENTI: MIKULÁŠ NOVOTNÝ, RADIM PROCHÁZKA

Poslední, téměř šestihodinový filmový román Karla Vachka hledá možnosti, jak učinit svět lepším místem k životu. Rozdělený do čtyř dílů prozkoumává současnou politiku, filozofii, náboženství i umění. Padesát let od Pražského jara a třicet od Sametové revoluce bilancuje společenský vývoj a vidí jedinou možnou budoucnost v přímé demokracii, kterou podle něj umožní propojení lidstva počítačovou sítí. Středobodem dění je sborovna katedry dokumentu pražské FAMU, odkud autor pomyslně řídí svůj filmový vesmír a kam si po dvacet pět let své dosavadní pedagogické kariéry zval k disputacím a natáčel významné současníky i svoje studenty. Ti všichni procházejí filmem a společně upozorňují na mnohdy humorné paradoxy a rozpory doby. Zvláštní pozornost je věnována revolucím, počínaje cromwellovskou, které sice posunují lidstvo kupředu, ale za cenu násilí a zneužití ústředních myšlenek k mocenským ambicím jednotlivců. Tak je to i s komunismem, jenž Vachek osobně zažil a podává o tom svědectví. Vzpomíná na své mrtvé příbuzné a cituje své oblíbené knihy a filmy. Dojde i na ukázky z jeho minulých filmů, které dohromady tvoří nepřetržitý a navazující proud obrazů, ve kterém se napříč desetiletími a kontinenty mohou potkat reformní komunista Josef Smrkovský s americkým prezidentem Donaldem Trumpem nebo výtvarník Marcel Duchamp s premiérem Andrejem Babišem. Nic není nemožné a busta Václava Havla posetá houbami se tak znovu vrací na mykologickou výstavu, odkud ji chtějí pořadatelé za každou cenu odstranit. Filozof Milan Hauser, ekonomka Ilona Švihlíková, básník Andrej Stankovič a desítky dalších osobností přijímají Vachkovu výzvu k dialogu, coby nejlepšímu nástroji myšlení.